Velikonoce jsou sice převážně křesťanský svátek, ale v Česku slaví úspěch u všech. Křesťanů i Atheistů. Oslavy Velikonoc vychází ze staročeských tradic oslavujících jaro, nový život a blížící se období hojnosti. Pojďme si k nim něco málo říct. Co si budeme povídat, některé stojí za pozornost.
Kraslice
Vajíčka byla vždycky symbolem nového života. Už ve starém Egyptě a Římě se vajíčka barvily, aby dostaly ,,vizuální” říz. Naši prarodiče (a jejich předkové) barvili vajíčka přírodně s pomocí cibule, řepy apod. Dneska se na to jde uměleji – na Velikonoce si stačí koupit barvu na vajíčka, pak je dát do barevné lázně a je to. Barvená vajíčka jsou pak rozdána mezi kluky a pány, kteří se o Velikonocích staví za ,,vajíčkovými” umělkyněmi.
Mrskání a polévání vodou
Kluci a pánové si před velikonočními svátky upletou ,,žílu” – proutek z vrby nebo akátu – a pak s ním chodí po kamarádkách, tetách, babičkách a dalších ženách jejich života. Každou z nich ,,vymrskají”, což znamená, že jí dají regulérní výprask, a za odměnu dostanou vajíčko, peníze nebo něco ostřejšího. Díky ,,výprasku” mají být dámy všech věků zdravé a spokojené.
V jiných částech Česka se proutky moc nenosí. Pánové tam místo toho sahají po kýblech s vodou, kterými polévají hlavy zvolených dam.
Masopust
Další staročeskou tradicí, kterou lidé dodržují doteď, je očista těla. Před jarem a po náročné zimě by si lidé – podle tradice – měli odpočinout od masa (kromě ryb), alkoholu a dalších nezdravostí. Při detoxu by měli jíst hlavně ovoce, zeleninu, luštěniny a další hodnotné a přitom prosté pokrmy, které jejich tělu prospějí. Jdete do toho taky?
Boží milosti
Dokonalé křehké těsto smažené v oleji a potom obalené v cukru. To jsou boží milosti. Prostá dobrota, která není 100% velikonoční záležitostí. Je typická spíš pro období masopustu, ale to nevadí. I o Velikonocích v některých domácnostech zavoní čerstvé boží milosti, mňam.
